Síla hodnocení + manželka = napravený hříšník

grow-stars-fPaní Vinšová k nám napsala referenci o rekonstrukci koupelny. Z jednohvězdičkového hodnocení bylo jasné, že není spokojena. Zároveň nám napsala prosbu o radu: nemůže pana Janovského už několik měsíců dohnat, aby opravil závady a má obavu z promeškání záruční doby. Slíbili jsme poptat se u známého právníka na postup reklamace. Zároveň jsme podle zaslané kopie faktury ověřili, že reference není smyšlená.
Následovalo překvapení. Během dvou dnů nás paní Vinšová informovala, že se jí pan Janovský ozval a hned přijede reklamaci řešit. Právě mu totiž volala jeho manželka, která referenci na NejŘemeslnících našla a okamžitě uvedla věci do pohybu. Pan Janovský ještě ten den na místě opravil část závad a zbytek přislíbil na další den. Paní Vinšová nás poprosila, abychom referenci zatím skryli, aby ocenila pokrok. Pan Janovský skutečně dorazil i další den a vše dokončil. Paní Vinšová nadšeně popisovala, že udělal vše, co jí na očích uviděl. Odměnou mu byla upravená reference se čtyřmi hvězdičkami (spokojenost) a podrobným popisem nápravy.
S panem Janovským jsme osobně nekomunikovali, ale i touto formou mu patří uznání. Za to, že se k problému postavil čelem a dokázal ho vyřešit. Sice pod jistým tlakem špatné reference a manželky, ale přece. Nejdůležitější je, že paní Vinšová je nakonec spokojená. Dobré firmy se od těch špatných totiž neliší tím, že neudělají chybu, ale v tom, že ji napraví. Ochotně a bez vykrucování se.
Zdaleka ne vždy se dočkáme takto šťastného konce. Některé firmy v podobné situaci naopak začnou vyhrožovat a dokonce zastrašují zákazníky. Ti raději couvnou a své reference stáhnou, aby si ušetřili další problémy (u nás si takové firmy značíme a nedostanou už od nás žádnou zakázku).
Případ pana Janovského ukazuje, že jedno špatné hodnocení nemusí být definitivním ortelem. Skoro vždy je možnost k nápravě. Ti slušnější to pochopí. A i my se cítíme lépe. Naším posláním není cejchovat, ale pěstovat a kultivovat.
Proto je případ paní Vinšové jedním z nejhezčích, o kterém víme. Ukazuje sílu internetu a hodnocení. Takže pokud jste zatím váhali a úplně se vám nechtělo psát na někoho referenci, položte si otázku „Přál bych si, aby úroveň řemeslníků byla lepší?“ Pokud odpověď zní ano, dejte tři minuty vyplnění reference. Jinak svou odpověď myslíte zhruba stejně upřímně jako kdysi Standa Grossů svou kampaň.

Publikováno v rubrice Fanoušci, Pravdivé příběhy, Zajímavosti. Trvalý odkaz.

2 reakce na Síla hodnocení + manželka = napravený hříšník

  1. Pepa Kadleček napsal:

    Inu – k reklamacím; jako OSVČ jsem za svou dvacetiletou kariéru neměl takovou, o které by se vůbec dalo hovořit… Hanbou bych se propadal, poněvadž je mi jasné, že jsem zvolil jako zdroj obživy běh na dosti dlouhé tratě. A boží mlýny zkrátka melou, to už se mi mnohokrát potvrdilo.
    I když jsem zažil úžasné filmařské období (ponechajíc původní řemeslo u ledu), díky politickému zrušení pobídek pro zahraniční produkce jsem se pokorně vrátil k řemeslu, které mi kupodivu nepřineslo pokračování někdejšího pocitu vyhoření (kterým jsem před tím trpěl), ale právě naopak.
    …………………
    Nicméně jako řemeslník však cítím poslední dobou cosi, co bych připodobnil vzniku jistého společenského sektářství.
    Mnohem větší část společnosti, než tomu bylo před několika lety, pracuje „u compu“, tedy vlastně téměř výlučně hlavou. Jsou součástí světa obchodníků, managementu anebo to jsou „kreativci“. Provádějí jisté služby. Přesun takového množství obyvatelstva do této terciální sféry, sféry služeb (a tedy odstěhování výroby do zemí „třetího světa“ nebo Číny) je katastrofou, kterou se U.S.A. (tam tento model na začátku 80. let vymysleli) přivedly na pokraj státního krachu, který byl včera, t.j. 16.5.2011 oznámen.
    To, že já budu prát tobě košile a ty mě sekat zahradu, HDP žádného státu neovlivní. Tento, nám infikovaný americký blábol likviduje nejkreativnější, nejakčnější část obyvatelstva – střední vrstvu díky importu levných – přesně na zakázku, a tedy našemu pojetí nekompatibilně nekvalitních výrobků. To likviduje tuto nosnou část populace. Hurá !
    ……………………………………….
    Lidé, kteří do této sféry přišli po revoluci a pobírali (jako mzdu či jiné fin. požitky) násobky toho, co bylo vypláceno v bývalých komunistických fabrikách, se nyní (v době, kdy i ostatní občané museli změnit zaměstnavatele či začali sami dělat na sebe a na rozdíl – důvěrně znají chleba o dvou kůrkách) cítí uraženi, když přijde řemeslník a požaduje za svoji vysoce profesionální činnost s mnohem delší praxí než je ta jejich, částku vyšší, než dotyčný pobírá jako mzdu.
    A dostávám se k jádru věci: tito vesměs přehypotékovaní lidé s pocitem své chabnoucí nadřazenosti rozsévají poptávky v zoufalé snaze (sobě a své peněžence) dokázat, že přeci musejí (prostřednictvím netu, na němž tráví většinu svého pracovního času) najít řemeslníka, firmu, jenž jim požadovaný úkon provede za peníze, které se domnívají, že jsou maximální možné. Realita už je ale jinde.
    Řemeslníci dnes nejsou žádná anonymní lůza ve špinavých montérkách, co vytáhne lahváče z krku a bodře sdělí: „To bude dobrý, paninko…“.
    Jsou to, až na marginální výjimky, vesměs profíci, kteří, jsa profesně komisně zkoušeni, musí ctít krom bezpečnosti práce, mnoho norem a jiných předpisů – např. euronorem – z dílny těch totálních bruselských mimozemšťanů – materiálových a jiných východisek, znalosti dobových technologií apod., i svou profesní či cechovní čest a dobré jméno.
    Zákazníci, o kterých vedu toto písmo, tomu nejsou schopni zřejmě porozumět.
    Ale aby se náhodou tato speciální sorta lidí necítila tak, že jim snad křivdím nebo že jsem na ně, nedej Bože dokonce alergický, mám pro ně řešení: dejte si zamýšlenou zakázku udělat levnými a dobrými čínskými řemeslníky !
    ………………………..
    Někdy může mít zkrátka kritická reference různé kořeny…

  2. Josef Soral napsal:

    Co dodat? Ačkoliv je příspěvek p.Kadlečka z roku 2011, pořád je tomu tak i dnes 🙁

Komentáře nejsou povoleny.